„Jacques Chirac bude jedním z kolegů nového českého prezidenta v EU,“ hlásá „pouták“ víkendové přílohy Mladé fronty Dnes. Jak se to vezme – bude i nebude. Ryze formálně snad ano (prezident jako prezident), skutečným partnerem francouzské hlavě státu na mezinárodních fórech však byl a bude český premiér. I na kodaňském summitu Evropské unie nereprezentoval stát prezident Havel, nýbrž premiér Špidla, stejně jako Německo nezastupoval prezident Rau, ale kancléř Schröder.
Čím to je? Tím, že v Česku i v Německu máme parlamentní systém s ústřední rolí zastupitelského sboru, z něhož odvozuje svou moc vláda v čele s premiérem (kancléřem). Naproti tomu ve Francii funguje hybridní poloprezidentský systém, jejž v roce 1958 sobě na míru ušil generál de Gaulle. V posledních desetiletích evropské parlamentní demokracie nastoupily trend omezování pravomocí hlav státu, jenž zasáhl i Francii zkrácením prezidentského mandátu ze sedmi na pět let.
Česko sice „míří do Evropy“, ale o hlavě státu se tu – zcela proti duchu parlamentní demokracie - nadále hovoří jako o jakémsi polobohu. Podepsal se na tom i sám Václav Havel, který se jak mohl povyšoval nad parlament, soudy a vládu. Snad má Klaus, který Havlovy panovnické excesy tvrdě kritizoval, natolik soudnosti, aby jako prezident nešel v jeho šlépějích a sázel spíše na svou přirozenou autoritu, již si za léta působení v české politice získal. Prezidentský kandidát Pithart má poněkud jiné přednosti: díky tomu, že nedokáže k ničemu zaujmout jasné stanovisko, takřka nikomu nevadí, a mnohým navíc imponuje svou přemýšlivou, ustaranou grimasou.
Je to opravdu tak moc, chtít prezidenta, který by krátce po svém příchodu na Hrad nepropadl představě, že je císařem z Boží milosti?
6.1. Chudáček Špidla
23.12. Hold Václavu Klausovi
16.12. Topolánek s gulama
9.12. Politická morálka v praxi
2.12. Disident Mládek
a ti druzí
|
(Kulturně - mediální fronta ve své pravé podobě)
|
www.danes.cz
Slavné výroky
Kancléř Ivo Mathé v rozhovoru pro Reflex o svém dětství:
Pokud platíte ve čtrnácti činži a vyplňujete daňová přiznání, v dospělosti jde leccos líp.
(Výjimečný člověk. Za všechny občany v té době vyplňovali daňové přiznání komunisté, jen Mathé si ho vyplňoval sám)
Ministr spravedlnosti Rychetský na výrok Nejvyššího soudu v kauze M. Zítka 11.10.Událostí :
Něco musíme udělat, ten výrok musí být opačný.
( Staré zvyky se opravdu nezapřou)
Ministr financí Sobotka k horníkům hrozícím stávkou 14.10. TV Nova:
Teď není vhodná situace pro stávku horníků.
(Horníci jistě rádi počkají až bude vládnout pravice)
Nikoli rehabilitace
|
|
ale obhajoba zapomenutých myšlenek |
STATISTIKA
|
13.1. Protest Václava Klause
Václav Klaus
Nemohu se smířit s hodnocením slavnostního setkání v Lánech, které s minulými i dnešními politiky a ústavními činiteli uspořádal prezident Václav Havel. Článek v MfD ze dne 10. ledna (str. 2) líčí toto setkání jako setkání nepřátel a jako „trapnou situaci“. Výslovně se v něm říká např. to, že jsme se s Josefem Tošovským „velmi rychle minuli“. Je to naprostá lež a pravdou je opak.
13.1. Podivný svět podle Podivena
Petr Žantovský
V časech disentu podepisoval Petr Pithart svoje publicistické texty přezdívkou Podiven. Při pohledu na jeho dnešní myšlenkové plody se zdá, že si nemohl vybrat přiléhavější pseudonym. S tím rozdílem ovšem, že dnes je při četbě Pitharta podiven spíše čtenář.
Zatím poslední celistvější plod ze své intelektuální zahrádky vydal předsrpnový komunista, posrpnový disident, polistopadový Občanský Fórista, poté Svobodný demokrat – O-Hnutý, dnešní křesťan, lidovec a presidentský kandidát příznačně na stránkách deníku Právo (8.1.2003) do povolaných rukou redaktorky Kateřiny Perknerové.
13.1. Američtí socialisté
Vilém Barák
Spojenými státy hýbe, vedle vidiny války s Irákem, plán prezidenta George W. Busche na snížení daní, který by měl přinést americkým daňovým poplatníkům 600 miliard dolarů. Oponenti uvádějí tři hlavní argumenty proti. S prvním lze jenom souhlasit s tím, že snížení daní při zachování nebo zvyšování státních výdajů (např. na zbrojení, financování zdravotního pojištění Medicaid, prodloužení výplaty federální podpory v nezaměstnanosti) povede k rozpočtovým deficitům.
Odpůrci EU
13.1. Volba kocourkovského krále
Martin Stín
Tento titulek mě napadl při pohledu na páteční přílohu Lidových novin, v které se mezi sebou střetly v soutěži o největší trapnost portréty presidentských kandidátů, ozdobené královskou korunou. A dění před středečními volbami presidenta-monarchy skutečně má kocourkovskou příchuť. Přestože "lid je zdrojem veškeré moci" a "volič je pánem", režiséry dosazení nového presidenta prostřednictvím hry na presidentské volby v této chvíli mínění voličů vůbec nezajímá.
13.1. Jsou některé trestní případy zpolitizované?
Jan Suchánek
Slyšel jsem tuto otázku vznesenu v souvislosti se senátorem Železným. Vzhledem k tomu, že se opakovaně k orgánům činným v trestním řízení vyjadřuji, zvednu i tuto otázku. V osobním případě pana Železného jsem o zpolitizování jeho případu jednoznačně přesvědčen jen z toho, že dnes pan místopředseda vlády Rychecký senátu vydání doporučil, když před rokem horoval za nevydání jiného senátora, aby ten mohl na hradě dostat nějaké vyznamenání.
Jak příznačné!!! Glosa
Pavel Kovařík
Petr Pithart ve svém rozhovoru pro dnešní (11.1.2003) Mladou frontu uvádí:
"Čtyři a půl roku jsem byl mimo politiku, vrátil jsem se k občanskému povolání. I předtím jsem dvacet let žil na okraji společnosti."
Myslím, že zde netřeba komentáře. Dle mnoha, zvláště provládních, hlasů největší favorit pro první kolo prezidentských voleb tvrdí, že člověk pracující se rovná člověk na okraji společnosti!!! Jak duchaplné. Jak sám říká: "Nemám důvod si nemyslet, že se pro tuto funkci docela hodím a že si to myslí i kolegové senátoři." Opravdu, skromnost hodná hlavy státu.
A jeho hlas volební? "Už jsem to řekl, že si ho dám. Tak si ho dám!" Co dodat, pravda zvítězí.
Nepřehlédněte
Upozorňuji čtenáře !!!
ČT 6.1. odvysílala druhý díl cyklu Ztracená duše národa, který by neměl ujít vaší pozornosti. Pokračovat bude dalšími díly pravidelně vždy ve čtvrtek a pondělí ve 20:00 na ČT 2. Je trestuhodné, že veřejnoprávní televize není schopna zařadit upoutávky na tento veřejnoprávní pořad a reprízuje ho až pozdě v noci, zatímco plýtvá vysílacím časem na upoutávky pořadů, které mají komerční charakter. Stejná neschopnost pracovníků ČT provází zařazení nočních repríz. Hlavně, že všichni, včetně 15 členů Rady ČT dokonale vědí, co je veřejnoprávnost.
Poznámka JD: Je neuvěřitelné, že tento kvalitní dokument je dílem tvůrčí skupiny Jana Šterna, která současně produkuje i tak hloupý pořad , jakým je Taxi, prosím.
Tiskové zprávy
ČT versus ČNTS
Městský soud v Praze dnes vyhověl žalobě společnosti ČNTS a uložil České televizi uhradit společnosti ČNTS částku 2 562 367,50 Kč plus náklady soudního řízení, neboť neuznal argumenty České televize o posunutí termínu splatnosti faktury za nákup přenosového vozu na základě ústní dohody. Rozhodnutí však není pravomocné, soud má nyní zákonnou lhůtu na písemné vyhotovení rozsudku. Až bude České televizi doručen, začne běžet 15denní lhůta k odvolání.
"Poté, co Česká televize obdrží písemné vyhotovení rozsudku, samozřejmě zvážíme možnost odvolání," sdělil v této souvislosti Richard Klatovský, tiskový mluvčí ČT.
Upoutávka
Problém českých veřejných financí na počátku nového desetiletí
Václav Klaus
Na základě teorie veřejné volby autor polemizuje s ambiciózním keynesovským finančním aktivismem a některými u nás proklamovanými přístupy bagatelizujícími nebezpečí plynoucí z rozpočtových deficitů a zadlužování státu. Hodnotí vývoj veřejných financí v období před listopadem 1989 i v jednotlivých fázích vývoje v devadesátých letech až do současnosti a podrobněji diskutuje hlavní problémy – vytlačování (crowding-out), rozsah veřejných rozpočtů a daňové zátěže, problém kvazidaní a skutečné výše daňové kvóty, strukturu rozpočtových příjmů a otázky zavedení rovné daně, zabývá se i otázkami mandatorních výdajů a veřejných statků celý text....
.
|
České celebrity postavami ˝mediálního románu˝
Recenze David Shorf
Kdo by si chtěl trochu přičichnout k životu českých celebrit a pseudocelebrit takzvaně ˝zevnitř˝, toho kniha René Decastela dozajista uspokojí. A co teprve, když zjistí, že postavy jeho románu nejsou jen čirá imaginace, ale skuteční aktéři pražského showbyznysu.
Autor měl k inspiraci velmi blízko, protože s ˝pozlátkem˝ české zábavy pracuje takřka denně. Jako muž číslo dvě Herbeckova impéria společenských časopisů (Esquire, Cosmopolitan, Harpers Baazar atd.) se mu předlohy jeho příběhu doslova předvádějí před psacím stolem. A soudě podle cynického nadhledu, s jakým vykresluje nešťastné vztahy svých hrdinů, by jeden usoudil, že mu povrchnost králů a královen českých bulvárů pěkně leze na nervy. celý text...
|
|