Disident Mládek a ti druzí
Martin Daneš
ČTK, jež dodnes připomíná spíše agenturu vlivovou než tiskovou, se opět vyznamenala. Z rozhovoru s Ivanem Mládkem, který minulé pondělí publikoval bruselský deník Le Soir, vyňala některé pasáže a potměšile uvedla, že tento belgický list označil Mládka za „bývalého disidenta“. Naše mediální fronta se toho ihned chytla a „disidenta Mládka“ patřičně rozmázla: je přece třídní nepřítel, anžto je příznivcem Václava Klause a jeho přispění k demontáži socialismu v Česku v rozhovoru označil za významnější než to Havlovo.
Tomuhle konstatování se překabátění bolševici ovládající česká média naoko velmi diví. Jak by ne: mocenský monopol (Havlova) Občanského fóra z let 1990-92, jenž měl s komunismem společnou absenci skutečné politické plurality, by jim dozajista vyhovoval lépe než současný stav. Jedním z těch, kdo se diví, je Josef Chuchma, nadšený propagátor socialistické kultury v Mladé frontě 80. let, nyní přední redaktor Mladé fronty (Dnes). Na stránkách sobotní MfD označil Mládkovu mentalitu za mločí a podivil se i nad tím, jak si belgický list mohl „vybrat zrovna Mládka“.
Tak tedy: Ivana Mládka vybral redaktor listu Le Soir po konzultaci se mnou. Mládek se v rozhovoru, jehož jsem se osobně zúčastnil, za disidenta nevydával, naopak v něm výslovně uvedl, že jako známý umělec patřil před rokem 1989 k režimním prominentům, i když toho nijak nevyužíval. Aby se to Chuchma a jeho brachové dozvěděli, nesměli by se spoléhat na (dez)interpretaci ČTK a museli si dát tu práci s vyhledáním originálního textu rozhovoru ve francouzštině.
Chuchma by si možná přál, aby redaktor Le Soir spíše než Mládka interviewoval raději jeho. Něco by na tom bylo: belgický čtenář by si aspoň udělal jistou představu o reprezentantech českého mediálního (polo)světa.
|
|