S Holubem,jako bez Holuba
Jana Dědečková
V polovině listopadu rezignoval šéfredaktor týdeníku Respekt Petr Holub. Jeho odchodu předcházel konflikt s některými redaktory , který propukl po tom, co se Petr Holub na stránkách časopisu zastal Lubomíra Zaorálka (kritizovaného na jiném místě editorem Ivanem Lamperem). Petr Holub byl již druhým žurnalistou z Respektu, který na stránkách tohoto týdeníku poskytoval propagační servis politikům a zapomněl uvést své osobní přátelské vztahy s dotyčným politikem.Tím prvním byl redaktor Spurný ( žil krátký čas před volbami 2002 s Hanou Marvanovou) k jehož případu se vyjadřovala i Etická komise Syndikátu novinářů .
Mohlo by se zdát, že Respekt se po dlouhém období nekvalitní žurnalistiky postavené pouze na dohadech, smyšlenkách a politickém aktivismu( ve prospěch Nového stylu v politice), konečně dá na profesionální dráhu. Článek Erika Taberyho S odporem k "prázdnému siláctví" je Václav Klaus v ODS osamocen v pondělním vydání však dokazuje , že odstranění Petra Holuba bylo podobně jako v České televizi pouze vnitřním bojem o lepší koryto, ale profesionalita redaktorů zůstala na stejné úrovni, ne-li na nižší. Reakce předsedy ODS Mirka Topolánka je důkazem toho, že ani písemné odpovědi na otázky nemusí být zárukou toho, že redaktor je nepřetvoří do podoby, která vyhovuje jeho vidění a politickým zájmům. Jedinou možností jak se proti těmto praktikám chránit, je celý případ zveřejnit a odmítnout do budoucna spolupráci, jako to pan Topolánek udělal.
Erik Tabery, který je jedním z politických aktivistů US , je synem Kristiny Taberyové - významné pracovnice ČT V těchto dnech se nechal slyšet, že do čela České televize by preferoval producenta Jana Šterna, jehož úctu k faktům a pravdě jsem dostatečně doložila v článku o kandidátech na post generálního ředitele. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Tabery, Štern, Kraus, Rychlík, Plachý a další tvoří skupinu lidí, kteří rádi hodně mluví o slušnosti korektnosti a morálce K dosažení svých cílů, které jsou motivovány finančně i politicky, se však přesně v duchu Tráckého neštítí použít žádné prostředky. Doufám, že si to dostatečně uvědomuje i Rada ČT, která by měla 26.února zvolit generálního ředitele. Pokud se ovšem skutečně nechystá privatizace veřejnoprávní televize. Pro tu by Jan Štern byl nejvhodnějším ředitelem. Do tří měsíců by se ČT položila sama.
|
|