Stanovisko IVK ke dni 6. 10. 2016
Vláda včera bezprecedentně zvýšila s účinností od Nového roku minimální mzdu o 1 100 Kč na 11 000 Kč. Jde o nejvyšší jednorázové zvýšení minimální mzdy v historii, o 11 % při očekávaném růstu průměrné mzdy v letošním roce o 4,4 % a růstu produktivity práce jen o 0,6 % (dle predikce Ministerstva financí). Cenová regulace tohoto druhu (stanovení tzv. cenového stropu) je jedním z nejbrutálnějších zásahů státu do tržního mechanismu, který obecně vede subjekty k úniku k substitutu či k neformální ekonomické aktivitě. To první zvyšuje nezaměstnanost, to druhé šedou ekonomiku. Obojí jde tedy proti deklarované vládní politice.
Na rozdíl od vlády panuje mezi ekonomy velká shoda ohledně negativního dopadu minimální mzdy na (ne)zaměstnanost. Neumark a Wascher (2006) a Neumark a kol. (2013) to dokládají na příkladu více než 100 odborných empirických studií – 2/3 z nich shledávají negativní dopad minimální mzdy na zaměstnanost. Závěry potvrzují i data ze zemí EU. Není náhodou, že země, které zavedly minimální mzdu, mají dlouhodobě vyšší celkovou míru nezaměstnanosti, vyšší míru nezaměstnanosti mladých či vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných než země, které tento institut nemají (viz tabulka).
Tabulka: Rozdíly mezi zeměmi EU s minimální mzdou a bez ní
| země s minimální mzdou | země bez minimální mzdy |
průměrná míra nezaměstnanosti (2010-2015) | 7,0 % | 5,3 % |
průměrná míra nezaměstnanosti mladých 15-24 let (2010-2015) | 25,8 % | 19,9 % |
podíl dlouhodobě nezaměstnaných (2010-2015) | 47,4 % | 32,3 % |
podíl šedé ekonomiky na HDP (2015) | 19,5 % | 14,8 % |
Zdroj: Databáze Eurostatu, Schneider (2015).
Dle nedávné studie IMF (2016) je zvýšení minimální mzdy v zemích střední a východní Evropy doprovázeno nižší mírou ekonomické aktivity, větším využíváním hotovostních plateb či větším množstvím částečných úvazků. To je v souladu se závěrem, že minimální mzda stimuluje šedou ekonomiku. Opět na datech z EU vidíme, že země s minimální mzdou mají vyšší podíl šedé ekonomiky než země bez ní.
V posledních letech můžeme sledovat, že regulátoři se nezdráhají používat přímé nástroje regulace, jako jsou přímé zásahy do cen a množství, stále častěji. Úzké a organizované zájmové skupiny si čím dál tím více umí vydobýt rentu pomocí daňových úlev, výdajů z veřejných rozpočtů nebo jim na míru ušitou regulační politikou. V tom tkví hlavní nebezpečí zvýšení minimální mzdy, které prošlo bez většího odporu opozice. Tohoto trendu narůstajících přímých regulací je třeba se začít velmi obávat.
___________________________________________________________________________________
Institut minimální mzdy(mm)
Institut minimální mzdy(mm) uplatňuje v Evropě 22 států z 50 (44%). Překvapivě nepatří k nim skandinávské státy. Ve světě pak mm uplatňuje ještě Japonsko, Korea, Mexiko, Kanada, USA, Austrálie a Nový Zéland. V USA (překvapivě již od r. 1938) minimální mzdu neuplatňuje pouze 5 států z 50, v r. 2009 její výše byla 7,25$/h. Systém podle států je různý, např. v USA profese s spropitným mají mm nižší a také rozsah je rozdílný, Např v ČR zachycuje necelé 3 % zaměstnanců, v USA jsou to desítky milionů, tedy kolem 1/5. Zásada aby její výše byla vyšší než sociální dávky je správná, přestože odborníci přiznávají, že zvyšuje nezaměstnanost. Minimální mzdu v Evropě neuplatňuje 28 států, což dokumentuje, že není nezbytná.
Další "výplod" IVK. Ze států
Další "výplod" IVK.
Ze států v EU nemá minimální mzdu 6 států. Jsou to Švédsko (nezaměstnanost 7,1%), Finsko (9,1%), Dánsko (5,8%), Itálie (11,4%), Kypr (17,1%) a Rakousko (5,8%). To je něco jiného, že deklarovaných 5,3% za uplynulá období.
Ze států, které mají minimální mzdu a mají silný ekonomický význam, má Německo nezaměstnanost 4,2% a Velká Británie 5,0%. To je trochu méně, než deklarovaných 7,0%.
Zdá se, že nebyl použit vážený průměr, ale průměr prostý. To je u počtu případů ve skupinách 6 a 22 podstatné. Také mi chybí uvedení statistické chyby, která je u skupiny šesti států dost velká (řádově + - 2%), jak se může každý jednoduchým výpočtem přesvědčit.
V době kdy byla nízká minimální mzda v ČR byla nezaměstnanost okolo 8%, dnes, kdy byla minimální mzda podstatně zvýšena, je 4,1%.
Se statistikou je třeba pracovat kvalifikovaně. Zejména pak s její interpretací.
jasně pane Hrbku, ale stejně
jasně pane Hrbku, ale stejně musíte srovnávat dvě veličiny za stejných vnějších podmínek.
Jinými slovy, nelze srovnávat účinek min. mzdy na nezaměstnanost při ekonomické stagnaci a nyní při 4% růstu. Snad jen tolik ......zdravím.
Díky za připomínku, jsem si
Díky za připomínku, jsem si ji vědom. Ale ne autor, protože v letech 2010 až 2015, o které se opírá, se zásadně měnily vnější podmínky.
Zpravidla jsme byli zvyklí používat statistické metody na relativně homogenních souborech, přičemž jsme kontrolovali, zda je soubor skutečně homogenní, jaké má rozdělení hodnot, zda tam nejsou extrémy, zda splňuje požadavky statistických metod, atd.
A věděli jsme něco o tom, kdy lze dělat dalekosáhlé závěry z průměru, kdy je lepší medián, o rozptylu hodnot, testování hypotéz, atd.
Ale autor má asi jiné vzdělání.
S pozdravem
Jsem pro to, aby se minimální
Jsem pro to, aby se minimální mzda vyrovnala s maximální mzdou, která bude zajisté zavedena v dohledné budoucnosti. To bude nejspravedlivější uzpůsobení "státu" - obzvláště tzv. demokratického - jako organizovaného násilí.
jasně ....a Česká televize by
jasně ....a Česká televize by to hned mohla doplnit reportáží a komentářem jistého Cikána, jak zametá náměstí .....a pochvaluje si, že bude mít pro děti na přilepšenou !! .....n-tssss
Cikán? - ten bude muset
Cikán? - ten bude muset dělat! A oproti zvýšení minimální mzdy bude stát zvýšení cen.
(na dotácu tady budou muslimští invaders)
Ano, vidím to v Kauflandu.
Ano, vidím to v Kauflandu.
"V době kdy byla nízká
"V době kdy byla nízká minimální mzda v ČR byla nezaměstnanost okolo 8%, dnes, kdy byla minimální mzda podstatně zvýšena, je 4,1%."
Toto tvrzení nebere v úvahu daleko podstatnější faktor než je má-li nebo nemá-li stát zavedenou minimální mzdu - fázi hospodářského cyklu, v níž se momentálně nachází.
(jiné to bude v krizi, jiné za konjuktury).
Bylo by nutné také zkoumat nastavení té minimální mzdy, pokud je nízká, nemusí to mít na nezaměstnanost vliv žádný, je-li nastavena vysoko, pak ovšem má tendenci ovlivnit nezaměstnanost negativně a posílit "šedou" ekonomiku.
To co je v uvozovkách není
To co je v uvozovkách není tvrzení, ale fakt. Žádné tvrzení jsem z toho nevyvozoval.
Souhlasím naprosto s Vámi, že analýza důsledků změny minimální mzdy je složitá a chtěl jsem jen ukázat, že dávat do přímé souvislosti minimální mzdu a nezaměstnanost na základě pochybné statistiky za ekonomicky nesrovnatelné období, je naprostý nesmysl.
S pozdravem
Až na to, že v Evropě nemá
Až na to, že v Evropě nemá minimální mzdu 28 států a ve světě naprostá většina.
Článek pojednává o EU a ne o
Článek pojednává o EU a ne o Evropě nebo dokonce o světě.