Články autora Jefim Fištejn

Spíše Amindie než Čímerika

Jefim Fištejn

Komická je snaha některých politiků mluvit o Brazílii, Rusku, Indii a Číně (BRIC) jedním dechem, jako by tvořily jakýsi civilizační okruh se společnou zářnou budoucností – na rozdíl od upadajícího světa západních demokracií. Ještě anekdotičtější jsou pokusy vysvětlit hospodářský úspěch zemí BRIC bytostnými vlastnostmi jejich obyvatelstva: příslovečnou pracovitostí nebo pokorou, se kterou snášejí modernizační útrapy.

Pouštní fata morgána

Jefim Fištejn

Nabídka, se kterou administrativa Baracka Obamy přišla ve snaze posunout z mrtvého bodu blízkovýchodní proces, se na první pohled může zdát velkorysým vánočním, nebo v tomto případě spíše chanukovým dárkem pro Izrael.

Chudoba cti netratí?

Jefim Fištejn

Za posledních čtyřicet let se počet nejchudších zemí světa zdvojnásobil – aspoň to tvrdí nedávná zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Nyní je takových zemí kolem padesáti. Zhruba miliarda pozemšťanů musí vystačit s jedním dolarem na den a další dvě miliardy živoří za dva dolary.

Když ústy pokrytců mluví pravda

Jefim Fištejn

V  naší proměnlivé době předpovídat vývoj na období delší než přítomný  okamžik je nevděčná práce. Naštěstí i předpovědi, jakmile jsou vyřčeny,  záhy upadají v zapomnění. Jsou však trendy, které se nezrodily loni a  neskončí letos. Patří k nim postupné zneplatnění společenské smlouvy –  jakési nepsané dohody mezi vládou a občanstvem

Západ si prohru zaslouží

Jefim Fištejn

Studenou válku nevyhrály Západu závody ve zbrojení, nýbrž hodnoty, které se ukázaly být atraktivnější i pro lidi z komunistického tábora. Totalitní režimy zarputile prosazovaly názor, že v zájmu míru vedle sebe mohou existovat naprosto protichůdné hodnotové žebříčky vůči sobě rovnocenné a alternativní: zatímco pro vás jsou důležité čestné pluralistické volby, naši lidé upřednostňují sociální jistoty, jako je právo na práci a střecha nad hlavou, i když někomu mohou připadat spíše jako pracovní povinnost a vězeňská cela.

Pokažený START

Jefim Fištejn

Průběh ratifikace Smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní, známé pod zkratkou START II vnáší dodatečné pochybnosti ohledně toho, zda smlouva vůbec kdy vstoupí v platnost, a pokud ano, zdali bude k něčemu platná. Státní duma Ruské federace totiž ve druhém čtení opatřila text smlouvy dovětkem, v němž definuje, za jakých podmínek může Rusko smlouvu jednostranně vypovědět. Rusko se bude cítit oprávněné od smlouvy odstoupit, zahájí-li Spojené státy vývoj globálního protiraketového štítu.

Zvířata z Mossadu

Jefim Fištejn

Izraelská rozvědka Mossad sice lpí na své pověsti nejrafinovanější tajné služby světa. Leč občas po sobě zanechává přímé důkazy podvratné činnosti. Platí to pro případ velkého opeřence zatčeného nedávno kontrarozvědkou Saúdské Arábie na základě udání bdělých vesničanů.

Modla rudého kapitalismu

Jefim Fištejn

V každé době bývá plno „odborníků“, pro které je budoucnost vždy pouhou extrapolací přítomnosti. Ve 30. letech minulého století byl objektem jejich obdivných prognóz Sovětský svaz, který za pouhou pětiletku dokázal zdvojnásobit svůj hospodářský potenciál, zatímco Západ se svíjel v křečích Velké deprese. Dnes je to Čína, na kterou zírají s pohanským úžasem.

Nejasná zpráva o vítězství lidu

Jefim Fištejn

Zaskočeni – takoví jsme byli, když to řachlo v Tunisu a vylítlo do vzduchu v Káhiře. Experti to opět zaspali. Ne nadarmo říkal supermozek Leo Strauss, že politologie není žádná věda, a proto by se neměla plést do předpovídání. Celý debakl politiky Jimmyho Cartera vůči Íránu v roce 1979 byl založen na chybné situační analýze CIA, podle níž pro revoluci v zemi „nebyly žádné předpoklady“. Zpětně nám znalci vysvětlují, že hnacím motorem dnešních lidových povstání je nesnesitelná bída a že tam, kde chleba je málo, ale počítačů habaděj, zákonitě nastává výbuch nespokojenosti.

Hodiny arabštiny

Jefim Fištejn

Washington chce šetřit, a to již letos. Výše předpokládaných úspor je však předmětem ostrého sporu mezi vládou a Sněmovnou reprezentantů ovládanou republikány. Půl bilionu dolarů, o něž Bílý dům chce napřesrok zkrátit deficit státního rozpočtu, připadá republikánským kongresmanům jako záměr nedostatečně ambiciózní – rádi by přihodili další stovku miliard, šetřílkové.

___________________________________________________________________________________