Na mou kritiku elit reagují někteří odkazem na to, že prý k nim také patřím. Chtějí tím zřejmě říci, že vlastně kritizuji i sám sebe. Dlouho jsem tento argument považoval za tak očividně chybný, že jsem ho nebral vážně.

Měl jsem štěstí, protože jsem v prvním kole mohl podpořit kanditáta, pro kterého jsem byl jak srdcem tak i hlavou. Znám totiž schopnosti a názory Jiřího Hynka tak dobře jako málokdo. A zároveň je mi i lidsky velmi blízký. Uznávám, že jsem byl v záviděníhodné situaci. A proto rozumím těm, kteří volili takříkajíc „břichem“.

Tuhle otázku si jistě klade kdekdo. Za zavřenými dveřmi se sponzoři Zemanova soupeře ptají po kvalitě svého vlastního úsudku a produktu, který prodávali. To jsou podnikatelské a proto věcné úvahy. Zatrpkle si ale kladou podobné otázky ti, kteří volbu brali osobně a snažili se prosadit svůj ideál nebo se prostě pomstít. I mě zajímá, jak to, že Zeman přesto vyhrál.

Švýcaři včera hlasovali o návrhu hnutí No Billag, který má velký význam i pro nás. Šlo totiž o úplné zrušení povinných poplatků za veřejnoprávní média. Přívrženci tohoto plánu kritizují příliš vysoké náklady a ideologičnost švýcarských médií, podobně jako Jaromír Soukup kritizuje Českou televizi.