Federalismus v odstředivce dějin
Před dvaceti lety se západní Evropa teatrálně divila rozdělení Československa. Komentátoři se více méně nepokrytě ošklíbali nad zaostalými Východoevropany, kteří nechápou, že národní státy patří minulosti a kontinentu kyne zářná budoucnost v nadnárodní federaci.Dnes víme, že Češi a Slováci byli evropskou avantgardou; o několik délek předběhli Vlámy, Skoty a Katalánce a předejmuli dnešní odstředivé tendence na celém kontinentě.
Svoboda nově definoval roli politika
Vřava v souvislosti se svržením pražského primátora pomalu utichá a je nutné zhodnotit, co se stalo, než těkavá média přelétnou na jinou senzaci. Šlo totiž o více než jen o další oběť rozkladu české politické třídy.
Rychlé peníze a oživení ekonomiky krizových zemí
V kakofonii názorů na řešení eurokrize dominuje zvláště několik hlasů. Jedni přísahají na snížení zadlužení, jiní zase věří v ekonomický růst na dluh a pár zarytých je stále ještě přesvědčeno, že svobodný trh není jen teoretický model a že by se o hospodářský růst postaral sám.
Návod na přežití pravice
Těžce zkoušení čeští konzervativci hledí se závistí a mnohdy i s neurčitou nadějí na úspěchy svých sesterských stran u německých sousedů. Před zářijovými volbami tam průzkumy signalizují 41 procent pro CDU/CSU a pouze 26 pro levicovou SPD. Zdá se, že by jak ODS tak TOP 09 mohly v Německu okoukat, jak dělat úspěšnou a populární konzervativní politiku. Co je na tom pravdy?
Jak má vypadat pravá pravice
„Čím déle jsem premiérem tím sociálnědemokratičtější jsem“, prohlásil nedávno polský předseda vlády Donald Tusk, dosud známý jako ekonomický liberál. Svým výrokem Tusk zdůvodnil odklon své konzervativní vlády od úsporné politiky. Zkusme toto pozoruhodné doznání rozebrat a vyvodit z něj závěry pro české volby.
Sýrie a smysl globálního vládnutí
Vojenský zásah v Sýrii Rusko odmítá, sdělil světu Vladimir Putin, špatně naladěný hostitel osmého setkání G20. Americký prezident přesto hledá spojence, i když ví, že mu při placení účtů opět dají přednost. A Evropská unie se jako obvykle táže, jestli je vůbec správné zaútočit. Ptejme se tedy po účelnosti a efektivnosti intervenční politiky a po smyslu globálního vládnutí.
České národní zájmy
Velký myslitel a praktik zahraniční politiky, kníže Talleyrand jednou poznamenal: „Mnohdy by úplně stačilo, kdyby všichni zúčastnění věděli, co je v jejich nejvlastnějším zájmu.“ Vlády se liší v tom, jestli národní zájmům slouží vůbec, a když ano, tak jak dobře to činí.
Český politický masochismus
Američtí vědci James Fowler, Peter K. Hatemi a Rose McDermott tvrdí, že politické postoje jsou až ze dvou třetin geneticky podmíněné. Když tuto hypotézu přijmu, tak bych řekl, že v genetickém vybavení české populace je jednak silně zastoupen rovnostářský gen, ale zdá se, že jsme dědičně zatíženi politickým masochismem.
Spor o Volkswagen a nové uspořádání Evropy
Evropský soudní dvůr odmítl v pondělí žalobu Evropské komise proti „zákonu o Volkswagenu“ z roku 1960. Jeho součástí je právní konstrukce podobná „zlaté akcii“. Zaručuje, že proti vůli vlády Dolního Saska, která vlastní něco přes 20 procent akcií VW, nelze provést žádné rozhodnutí. Hlavním cílem bylo a je zabránit nepřátelskému převzetí automobilky.
Mohou si evropské národní energetiky dovolit jít vlastní cestou?
Příspěvek při setkáni Institutu pro veřejnou diskusi na téma: „Evropská energetika na rozcestí: Jak v ní obstojí ta česká?“, 26. listopadu 2013.
___________________________________________________________________________________
