No, řekni sama, paničko. Co to je za výběh, těch jejich 500 metrů? Kerej henten oný "perimetr" jim to měřil? No, asi "podle sebe soudím tebe".  To je leda tak pro ty navoněný plyššáččky těch bafuňářskejch pipinek. Ale nic pro pořádnou poctivou nefalšovanou bojovou amazonku. A co teprve barváři, anebo honiči, chrti, a další atleti?! A pak, že na velikosti nezáleží.

 „Představte si dámské sprchy v domově důchodců a v nich samé potetované babičky“ představoval si k úžasu štamgastů nepříliš vzdálenou budoucnost vinárník pan Troníček. Představa zástupu nahých potetovaných seniorek ho prý děsí ve snech. A zjevuje se mu prý i jedna bývalá ministryně.

Pan Polák (violoncello) se vrátil z dlouhého výletu do Ameriky. Dcera a zeť ho pozvali k nim domů, do Texasu, do Dallasu, který není hlavním městem toho bohatého státu, jak se mnozí domníváme, ale stejně stojí za vidění. Pan Polák poznal Texasany, takže už ví, že své klobouky nikdy nesundávají z hlavy, jelikož v nich nejspíš i spí.

 V souvislosti s plánovanou a prý dokonce placenou účastí na slavnosti v jakémsi západočeském městě nacvičuje Amatérský symfonický orchestr krom jiného také hymnu Spolkové republiky Německo. Kdekomu ta hudba něco připomíná, takže o rešerši byl požádán zvěrolékař a violista doktor Žaket, kterého zeť vybavil internetem.