Letošním laureátem Nobelovy ceny za mír se stala Evropská unie. No, když toto ocenění mohly v historii dostat nejrůznější kontroverzní postavy či uskupení, proč by ji nemohla získat EU? Realita je ovšem složitější.

Každý, kdo vyzývá ke škrtům a hledání rezerv uvnitř evropského rozpočtu, je prý proti "Evropě, růstu zaměstnanosti, sociální soudržnosti, vědy, výzkumu, kultury, sportu a environmentálně přátelskému prostředí", prohlásil v plamenném vystoupení před plénem Evropského parlamentu minulou středu 21. listopadu předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Jak to tak vypadá, už snad ani Vánoce nebudou ušetřeny všudypřítomné politické korektnosti - zničujícímu chování, které nenazývá věci pravým jménem, natírá skutečnost na růžovo a brání vyjadřování a obhajobě takových názorů, které by snad, probůh, mohly někoho urazit.

Máme za sebou přímou volbu prezidenta České republiky. A máme o čem přemýšlet. Ne snad tolik o tom, kdo se prezidentem stal či kdo se jím stát měl. Měli bychom si v klidu zodpovědět otázku, zda nám přímá volba přinesla to, co jsme si od ní slibovali, nebo pouze to, co jsme od ní čekali.