Česká republika určitě nezažila paradoxnější volby. Vítězní sociální demokraté de facto dopadli jak sedláci u Chlumce, zatímco ODS s nejhorším volebním výsledkem ve svých dějinách začíná sestavovat vládu. A to se stranami, jež by se jako jediné daly označit za vítěze voleb, tedy s TOP 09 a Věcmi veřejnými.

Posledně jmenované uskupení, Johnova a Bártova „vévéčka", přitom představuje paradox paradoxů. Voliči, znechucení prorůstáním politiky a byznysu, dali hlasy naprosto nečitelnému marketingovému produktu, který si pro lepší ovlivňování politiky (neboli kvůli lepšímu přístupu ke státním zakázkám) vytvořil byznys sám.

Krátce poté, co vláda Petra Nečase získala důvěru, zveřejnila agentura SC&C svůj aktuální volební model. Ve srovnání s výsledkem květnových voleb se skoro nic nezměnilo – pouze TOP 09 stále roste a nyní by již s 20 procenty obsadila druhé místo za ČSSD, které průzkum přisoudil 21 procent. ODS se propadla pod dvacetiprocentní hranici a s 19 procenty je nyní až druhou největší stranou české pravice. Rozdíly se sice pohybují v rámci statistické chyby, ovšem může jít i o indikátor možného zásadního zlomu.

Málo se ví, a to asi i v samotném Polsku, že smolenská katastrofa není největším leteckým neštěstím v polských dějinách. Tedy měříme-li velikost neštěstí počtem obětí. První místo tohoto smutného žebříčku zaujímá pád polského Iljušinu Il-62 nedaleko Varšavy v květnu 1987, při němž zahynulo 183 lidí.

Pražský chodec si v čase komunální kampaně mohl připadat trochu jako v Orwellově románu 1984. Nesledovaly ho však všudypřítomné oči Velkého bratra, nýbrž nesmiřitelná kukadla Velké sestry Markéty Reedové, kandidátky Věcí veřejných na primátorku. Mohutná kampaň přesto nezabrala: měřeno procenty odevzdaných hlasů dopadla Markéta Reedová stejně jako před čtyřmi lety (tehdy SNK-ED, za něž kandidovala, získalo 5,39 procenta hlasů, letos VV 5,66 procenta), nicméně díky volebnímu inženýrství pražské ODS z toho letos nebyl ani mandát v zastupitelstvu.