Kauza Walderode u soudu v Semilech

Josef Kunetka

STANOVISKO Josefa Kunetky k žalobě KDFW Z 16.6.03 K OS SEMILY (evid. či. C 426/2003)

Dr. Johana Kammerlander, zastoupená JUDr. Felixem Nevřelou - zastupuje tak již zemřelého JUDr. Karl Des Fours Walderode (dále jen KDFW) v jedenáctiletém restitučním sporu. Žalobce v sedmadvaceti stránkové písemnosti a v tři stránkovém přehledu příloh uvádí řadu nepřesností, ale zvláště pak snaží se odvést pozornost rozhodovacích orgánu od použití řádných archivních důkazu Existuje dostatek shromážděných důkazů o tom, že KDFW není a nemůže být oprávněnou osobou v restituci. Žalobce nyní upřednostňuje „zprostředkovaná svědectví" soukromých osob a neprávem se dovolává na „vyřešení" čsl. st. občanství polistopadovým ministrem vnitra Janem Rumlem. Ministr vnitra Ruml tehdy z pozice politika a člena vlády osobné jednal s KDFW již 16.4.1991. Aniž si ověřil archivní důkazy ujistil Walderodeho, že je stále českým občanem. Ministr Ruml tím odstartoval spor nejen v restituci KDFW, ale i v řadě jiných. Ministr Ruml osobné řešil i jiná občanstvi podle požadavku některých předních polistopadových politiku. MV dostalo_požadavek, aby udělovalo státní občanství ČR ,, vybraným osobám", aby takovým osobám umožnilo podnikatelsky a společensky se v ČR plné realizovat, aby MV podpořilo jejich iniciativy, které dosud již uskutečnily ve prospěch ČR, že jde o osoby, které mají připravené projekty a které svým osobním podílem budou směrovat zahraniční investice do ČR. že udělení občanství ( ČR takovým osobám by bylo z mezinárodního hlediska hodnoceno jako vysoce humanitární gesto!!! Viz dopis náměstka ministra Ministerstva mezinárodních vztahu (MMV) Ing. Pavla Bratinky ze dne 30 l l. 1992 na MV.

Žalobce opakované tvrdí, že kauza KDFW je od prvopočátku zpolitizovaná protesty Petičního výboru. Žalobce uvádí, že na zakládající schůzi PV 23.7.1993 Josef Kunetka poprvé vznáší obviněni KDFW v souvislosti s nacizmem" Žalobce také uvádí, že ji zpolitizoval expremiér vlády Klaus, poslankyně PS PČR Orgoníková, ministr zemědělství Lux, nakonec i obě přednostky OkÚ Semily - Ing. Kodejšová, JUDr. Hůlková. Žalobce zásadně nepřipouští, že restituční spor KDFW zpolitizoval polistopadový politik a ministr vnitra Ruml svým osobním přístupem k posuzování a udělování občanství, jednáním předního veřejného činitele, kterým nerespektoval podmínky poválečných dekretů 33/1945, 12/1945, reparačních a retribučních opatření... , ani jejich souvislost s restitučním zákonem.

Žalobu C 426/2003 je proto nutné včas detailně připomínkovat u OS Semily, upozornit na okolnosti s polistopadovým řešením občanství KDFW, ale i na všechny ostatní dezinformace žalobce. Např. jde o:

-Nepřípustnou manipulaci s dokladem č. 40 Osvědčeni o čsl. st. občanství z MV s datem 16.12. 1947 a s dokladem č 41 Osvědčení o čsl. st. ohčanství z Magistrálu HMP s datem 22.12.1947 Doklady neprošly signaturou MV, jsou v rozporu s dokladem č. 39, kterým MV (po dvouletém šetření Walderodeho žádosti) dne 12.X 1947 zamítlo zachování občanství z l.ČSR pro nesplnění podmínek dekr 33/1945 Žalobce v přehledu příloh označil doklad z 12.8.1947 jako doklad o zachování občanství", žalobce nepředložil revokaci MV o zamítnutí žádosti . Doklad č 44 Osvědčení o státní a národní spolehlivosti s datem 11.11.1948 (v seznamu příloh označený datem 1.1948!) je nepoužitelný. Walderode si jej „obstaral" dodatečně, vydala mu ho Obvodní rada Praha I-VI a/ po Únoru '48 a i tento doklad rovněž není mezi registrovanými spisy OR.

-Nepřípustnou manipulaci s dokladem č. 63 „Dobrozdáni Čs. Zbrojovky z 22.6.1945" Dobrozdání nelze formálně pojmout jako dobrozdání vyšetřovací komise („vyšetřující komise závodní rady" podepsané nějakými neidentifikovatelnými členy ZR) Prováděcí pokyny k dekr. 33/1945 předepisují vyšetřovací spis na zučtovatelném tiskopise. „Doporučeni komise" Zbrojovky nelze akceptovat ani po obsahové strance. Co znamená. že Walderode „byl vedoucím určitého organizačního útvaru", jak komise si ověřovala, že „nebyl organizován ani ve straně NSDAP", ani v podobných nacistických organizacích" .. argument) č l - 5 v dobrozdání závodních radních Zbrojovky snad nikdy nemohou opodstatňovat tvrzení, že tím Walderode lnul k české zemi. Walderode profitoval z říšskoněmeckého občanství v době ohrožení a nesvobody ČSR. Walderode nikdy netrpěl nacistickou okupací ČSR. Walderode nikdy nemůže prokázat. že byl antinacista - antifašista. Walderode byl pro nacisty důvěryhodný a byla mu proto svěřená (v srpnu 1944) i úschova archiválií abwehru. francouzské zpravodajské služby, archiválie o ruských legiích ...

Závěr: V žalobě na str. 24 je seznam svědků, které žalobce navrhuje předvolat k soudnímu projednávání žaloby. Mezi svědky není uveden klíčový svědek - exministr vnitra Jan Ruml, ani exnáměstek MMV Bratinka. Žalobce nehodlá předvolat ani zástupce PV J. Kunetku. Je nutné, aby svědci (i nepředvolaní), zástupci žalovaných i občanských aktivit připomínkovali žalobu a písemná stanoviska zaslali obratem Okr. soudu v Semilech.

ZAVÁDĚJÍCÍ OKOLNOSTI SPOČÍVAJÍ V NERESPEKTOVÁNÍ ZÁSAD POVÁLEČNÝCH DEKRETŮ NĚKTERÝMI PŘEDNÍMI OSOBNOSTMI PO LISTOPADU 89 PŮSOBÍCÍMI V POLITICE l EXEKUTIVĚ.

V podané žalobě se žalobce neodvolává na řádné archivní důkazy, které dostatečně prokazují, že KDFW nesplnil podmínky poválečného dekretu 33/1945, které opodstatňují, že konfiskace byla oprávněná. Žalobce zcela pomíjí, že KDFW nesplnil podmínky restitučního zákona 243/1992 a pomíjí, že tento zákon má stále kontinuitu na poválečné zákonodárství republiky. Z toho vyplývá, že KDFW není oprávněnou osobou.

Nelze připustit jakékoli obcházení dekretů a ignorování všech na ně navazujících průkazných, archivních skutečností. V soudním projednávání nelze upřednostnit svědectví soukromých osob (zprostředkovaná svědectví) před řádnými archivními důkazy v úředních dokumentech. Žaloba účelově pomíjí některá jednání ministra vnitra Jana Rumla, jiná účelově zkresluje. Polistopadový politik a ministr vnitra Jan Ruml je klíčovým veřejným činitelem v restitučním sporu KDFW, neboť v otázce občanství nerespektoval a neověřoval si skutečnosti. Exministr Jan Ruml měl by proto pro soudní projednávání žaloby C 426/2003 zodpovědět několik stěžejních otázek, měl by tím do protokolu soudu poskytnout jednoznačné vysvětlení o tom, že neplnil základní povinnost ministra vnitra a nehájil zájmy státu a společnosti, že svým jednáním (de facto už od 16.4.1991) ignoroval platnost poválečných dekretů, že i svým nynějším jednáním senátora - v souznění s poslancem EP Posseltem - poválečné dekrety neuznává.

Otázky pro JUC Jana Rumla, senátora zní:

1. Na základě jakých okolností jste již 16.4.1991 „ujistil" JUDr. Karl Des Fours Walderodehoa

„že KDFW je stále českým občanem"?

Pozn.: Rozhodl jste tak při osobním setkání s KDFW v době jeho první polistopadové návštěvy v ČR -Viz plné znění Výboru OSN pro LP z 30.10.2001 k sdělení KDFW evid. pod čj. 747/1997.

2. Na základě čeho a za jakých okolností jste připustil vydání občan, průkazu dne 24.7.1991

pod č. AD 228822?

Pozn.: OP byl vydán bezprostředně následně pojednáni Ruml-KDFW (16.4 91),tedy k 24 7 1991 OP byl neúplný - bez místa narození, v OP bylo 'úředně opraveno' místo trvalého pobytu v ČR ke dni 27.892, tedy až dva dny po udělení mimořádného občanství Janem Rumlem dle žák. 39/1969. že Listina o uděleni mimořádného občanství byla vydaná dne 25.8.1992 i přes to (nebo snad právě proto), že M V dne 22.6 92, dopisem čj VSC/2 5/ í 365/92 rozhodlo: KDFW není čs. st. občanem a OP mu bude Policií ČR odebrán.

3. Věděl jste, že KDFW ihned po získaní OP uplatňoval restituční požadavky na dekretem 12/1945 konfiskovaný majetek?

4. Byla Vaše jednání o čs. st. občanství KDFW - od vašeho ujištění KDFW 16.4.1991 až po udělení mimořádného občanství 25.8.1992 - pod vlivem politických tlaků a požadavku politických osobností vyhovět žádostem „několika bývalým občanům ČSR"? Pozn.: Viz dopis náměstka Ministerstva, mezinárodních vztahu mg. P Bratinky z 30. l1. 1992 na MV. aby MV udělilo čs. občanství vybraným bývalým občanům ČSR. aby se tak mohli plně podnikatelsky a_ společensky realizovat. Náměstek Bratinka v dopise s potěšením konstatuje, že věnoval jejich činnosti pečlivou pozornost a že jejich dosud uskutečněné iniciativy byly vždy ve prospěch ČR a že i jejich připravované projekty pomáhají zlepšeni obrazu ČR v zahraničí Bratinka zdůrazňuje, že z mezinárodního hlediska to bude hodnoceno jako vysoce humanitární gesto m|

5. Proč jste kategoricky odmítal zkoumat dokumenty k občanství KDFW od podání žádosti KDFW (z 25.8.1945) na zachování občanství z 1. CSR dle dekretu 33/1945 až do zamítnutí žádosti 12.8.1947?

Proč jste si neověřil za jakých okolností KDFW získal osvědčení o zachování čsl. státního občanství z 16.12.1947, které neprošlo signaturou M V a které nebylo doložené revokaci usnesení IMV z 12.8.1947?

Proč jste si neověřil soukromé aktivity magistrátního úředníka Steklého a jím vydané osvědčení o čsl. st. občanství KDFW z Magistrátu HM Prahy s datem 22.12.1947 ? Proč jste akceptoval Osvědčení o statní a národní spolehlivosti od Obvodní rady pro Prahu I.-VI. ze dne 11.11.1948 (!!), když takové osvědčení neprošlo signaturou OŘ a nebylo vydané před osvědčeními o zachování čsl. st. občanství, jak ukládá prováděcí předpis pro dekr. 33/1945?

Pozn.: Aktivity magistrátního úředníka Steklého jsou zřejmé z jeho vlastnoručně psaného sděleni pro berní správu - trestní odd v Praze (s datem 3 9 1947), dále z jeho kurýrního a vlastnoručně psaného sděleni pro mm radu Skořepu (s datem 16 12 1947), sděleni s požadavkem vydat osvědčeni o zachovaní čsl. st občanství pro KDFW ( rada Skořepa tentýž den 1612 1947 požadavku Steklého vyhověl, rada učinil tak s vědomím, že to je v rozporu s rozhodnutím MV z 12 8 1947 a proto toto radovo osvědčení neprošlo signaturou MV)

6. Proč jste ignoroval řádně doložená upozornění, že písemnosti vydané po 12.8.1947 nejsou použitelná pro zachování občanství KDFW z 1. ČSR, že písemnosti po 12.8.1947 jsou v rozporu s podmínkami dekretu 33/1945, že jsou účelově vykonstruovaná? Proč jste nevyhověl protestu GP ze dne 10.12.1993 a v odůvodnění Vašeho zamítavého rozhodnutí (z 18.2.1994 čj. II./s-L.K.-22/94-2) jste uváděl řadu nepravdivých tvrzeni, např., že „bylo prokázáno, že jmenovaný měl hlubší vztah k českému národu a Československu", že „osobně významnou měrou se podílel na záchraně významných českých archiválii", že „proti českému národu se neprovinil", že „získal osvědčení o st. a národní spolehlivosti v roce 1947", že „zamítavé rozhodnutí protestu GP jste učinil na návrh zvláštní komise ..."? Pozn.: Osvědčeni o st. a národní spolehlivosti nebylo vydáno v roce 1947, ale až „dodatečně' po Únoru 48 – v listopadu 1948. Zvláštní komise hlasovala ve většině (6ti hlas\) pro přijeti protestu GP. KDFW se podílel osobně především na záchraně významných říšsko-německých archiválií" (tj archivu Abwehru, francouzské zpravod služby, ruských legií), nikoli tedy jenom nějakých matričních českých archiválii HMP (pro říšské archiválie měl důvěru u říšského zmocněnce). Tvrzeni, že KDFW nebyl členem NSDAP bylo ministrovo tvrzení účelové a mělo odvést

pozornost, že KDFW byl členem jiné zločinecké nacistické organisace - SdP (viz povalečná retnbuční opatřeni). Je jednoznačně prokázané, že KDFW nesplnil podmínky pro zachovaní čsl. st. občanství z l ČSR, jak ukládá dekr 33/1945, potažmo nesplnil KDFW ani podmínky pro mimořádné údělení občanství dle zákona 39/1969.,

7. Udělil jste KDFW osobní mimořádné občanství v pravomoci ministra vnitra s vědomím, že jej neoprávněně použije pro uplatněni restitučního požadavku dle zák. 243/1992? Pozn.: Občanství dle zák 39/1969 není pro uplatněni restituce dle zak 243/1992 použitelné a jakékoli ministrovo odůvodněni občanství dle 39/1969 je de facto revizi minulosti KDFW a obchází nesplněni podmínek dekretu 33/1945

8. Jste si vědom, že všechna Vaše rozhodnutí od 16.4.1991 v samé podstatě ignorovala opatření poválečných dekretů a reparační a retribuční opatření? Nabyl jste již bezprostředně po Listopadu '89 přesvědčení, že poválečné dekrety je nutné dříve nebo později zrušit? Trváte na této myšlence i nyní a zůstáváte v souznění s Posseltovým úsilím zrušit dekrety?

Pozn.: Je evidentní, že řadu republikových restitučních sporů přímo ovlivnili polistopadoví političtí představitele svými „humanitárními gesty", osobni představou o "podnikatelském a společenském rozvoii ČR" a i o novem politickém řešeni minulosti bez ohledu na komplexní zákonodárství ČR.

4. srpna 2003

TOPlist