Ostuda s hokejovou arénou a Eurokritický kongres
Michal Simkanič
Přesto, že jsme národem hokejových fanoušků a asi nejúspěšnější zemí na světě v poměru špičkových hokejistů, připadajících na jednoho obyvatele, není jasné, jak to dopadne se slíbeným pořadatelstvím hokejového mistrovství světa v příštím roce. Objevují se různá matoucí prohlášení a nefundované komentáře, přičemž problematika stavby nové hokejové arény je mnohdy posuzována z dosti absurdních úhlů. Považuji za chvályhodné, že se garantem výstavby stala akciová společnost Sazka. Je to logické, tato organizace má svoji licenci na provozování číselných a jiných her vázánu na podporu českého sportu a není myslím sporu o tom, že tuto licenci naplňuje. Bez tohoto řešení by spousta méně divácky atraktivních sportů existovala jen velmi obtížně a v horším případě bychom tíži jejich rozpočtů nesli my – daňoví poplatníci, stejně tak jako ji zcela nehorázně neseme při podpoře různých okrajových forem kultury, které nás vůbec nezajímají. I když nejsem detailním znalcem všech problémů kolem výstavby nové hokejové haly, jedno se zdá být jasné. Jsou tam jakési majetkové spory, které jsou podle mne jasným důsledkem našeho katastrofálního stavu hospodářské legislativy a tudíž by stát za ně měl nést určitou odpovědnost. Samozřejmě ne takovou, aby se sám stal investorem, ale to zde snad nehrozí. Nesmyslné komentáře o tom, že se stát stane plátcem závazku za který má ručit, vycházejí spíše ze zlé vůle komentátorů a možná, že i z hlouposti vládních činitelů, kteří nedovedou rozlišit hrušky od knedlíků. Pokud věc chápu dobře, nepožaduje Sazka v dané situaci nic jiného než státní garanci za úvěr ve výši několika miliard, jehož má být nositelem. Taková garance by byla problematická, kdyby šlo o malé a nečitelné s.r.o., jehož náplní je oprava přesýpacích hodin – při kvalitně ošetřené smlouvě však nevidím problém u organizace s ročním obratem v řádu desítek miliard a při jejím téměř monopolním postavení na trhu a neutuchající vášni našich sázkařů, kteří svoji vidinu bezpracného zisku určitě neopustí. Těžko by se hledal případ bezpečnější státní garance, takže se zdá, že motivem komplikací je v tomto případě jen omezenost a hloupost.
V sobotu proběhl v Michnově paláci v Praze Eurokritický kongres, kterého jsme se zúčastnili spolu se zástupci téměř všech občanských i politických organizací, které z různých důvodů nepovažují Evropskou unii za dobré řešení pro náš národ. Zajímavé byly zkušenosti organizací, které se pokusily získat část ze státních finančních prostředků, které údajně nejsou určeny pro propagaci unie, ale mají prý sloužit lepší informovanosti našich občanů o tomto socialistickém soustátí. Že je to nehorázná lež, je zjevné právě z faktu, že si vládní úředníci až chorobně úzkostlivě střeží, aby se ani jediná koruna nedostala k těm, kteří chtějí občany informovat o rizikách a množství negativ, které by případný vstup do EU přinesl. Je velkou škodou, že se kongresu nezúčastnil žádný z poslanců či senátorů ODS, která jako jediná z našich parlamentních stran se chová ve vztahu k EU relativně realisticky - i když i od jejích reprezentantů občas slyšíme, že tam musíme všichni. Jediné místo, kam kromě záchodu, který však zase zpravidla opustíme, musíme všichni, je hřbitov. A právě tam jsou dnes statisíce našich předků, kteří více pro nás než pro sebe bojovali stovky let za naši národní suverenitu a samostatnost. Udělejme, prosím, všechno pro to, abychom se mohli k stáru dívat vlastním dětem do očí a abychom se jako duchové – bažanti nemuseli o půlnoci stydět před starými mazáky z dob národního obrození či z dob kolapsu rakouské monarchie. Opravdu není příjemný pocit být zrovna těmi, kteří po pár desítkách let kýžené suverenity neunesou odpovědnost za svoji samostatnou existenci. Nevěřme ani těm, kdo tvrdí, že unii budeme opravovat zevnitř. Na to naše necelá tři hlasovací procenta stačit opravdu nebudou – v dobách starého Rakouska jsme jich měli třicet a mohli jsme si s nimi tak akorát chodit ve Vídni dát sachr se šlehačkou. Doufejme, že si dostatečná část našich obyvatel uvědomí, že prakticky jediným motivem našich zastupitelů pro vstup do Evropského svazu socialistických republik není nic jiného než vidina platů v Evropském parlamentu a atraktivní teplá místa v Bruselu.
www.ceskapravice.cz Ing. Michal Simkanič
|
|