Jak chutnala moc Václavu Havlovi.

Zdeněk Žáček

Pompézní loučení V.Havla se „svými umělci“ nám připomnělo dobu nedávno minulou. Myslím, že i s.Husák by p.Havlovi mohl závidět servilní oslavu narežírovanou s.D. Havlovou. A že se povedla, bylo vidět v dojetím zvlhlých očích první dámy. K oslavě samozřejmě patřilo i „stylové“ neonové srdce vítající šokované účastníky zasedání NATO. Pan president by nám to jistě dovedl vysvětlit, ale to by zřejmě utrpěla důstojnost jeho veličenstva, kdyby musel odpovídat na tak hloupé otázky. Ostatně domyslet si odpověď není tak těžké: „ To srdce je jakýmsi symbolem, že, hm, to srdce je totiž symbolem boje proti komunismu,že, hm. Chápu, že se to některým politikům nemusí líbit, asi totiž neví co je to bojovat proti komunismu,že,he.he, ale já si to srdce dám kam budu chtít a milost udělím taky komu budu chtít, že, a nikdo mi do toho nebude mluvit,že,hm. A taky si na Hradě zaměstnám všechny svoje kamarády, když budu chtít,že. Daňoví poplatníci totiž mohou být rádi, že mám takové kamarády, že, hm ,kteří je zachránili před komunismem, že. Že jsou to bývalí komunisté, to je moje věc, to nemůžete pochopit, oni to jsou totiž všechno moji kamarádi, že, he,he.“ A p. Havel má věru co oslavovat. Stav země po 13. letech úřadování p. presidenta je opravdu tristní.

Blbá nálada šířená z hradu se opravdu zaryla pod kůži tak, že se dnes opravdu všichni bojí všech: lékaři se bojí léčit, učitelé učit, podnikatelé podnikat, politici vládnout, soudci soudit a snad jen železničáři jezdí spokojeně na dluh a hlavně nikdo nemá peníze. Jen p.Havel se teď může zase vrátit do svého metafyzického hradu , chechtat se „že“, spokojeně užívat svůj stotisícový důchod „že“, a sem tam vypustit jedovatou slinu, kdyby se náhodou nálada obyvatel, nedej bože, začala lepšit. Však Česká televize nebo Český rozhlas už jistě chystají nový pořad typu „pohledy Václava Havla na současné události“.

Že za takto morálně rozložený a zdevastovaný stát p.Havel nemůže ? Ale může. Pan president se celé svoje období v úřadu sice tvářil jako nestranný pozorovatel, přitom každý jeho krok měl jediný cíl, a to jakýmkoliv způsobem poškodit a neutralizovat politickou moc skutečné pravice, tedy ODS. A měl k tomu opravdu silné prostředky- jmenováním guvernéra ČNB počínaje a Ústavním soudem konče.

Čili výsledkem dlouholeté práce a snahy antikomunisty V.Havla ve svém úřadě je:- vítězství levice v parlamentních volbách,- posílení vlivu komunistů, - 5 ti letá vláda soc. demokracie, -astronomická zadluženost země, - zablokovaný volební systém,- zoufalý stav justice,-totálně rozložená správa země(především díky podpoře US a KDU–ČSL), a to vše jen proto, aby několik kamarádů Václava Havla mohlo konečně „sedět“ ve vládě. Pan V.Klaus zhodnotil celkové působení V.Havla znaménkem plus. No nevím, tohle plus bych si za rámeček určitě nedal.

Možná se zeptáte tak jako já , proč a kde se bere taková nenávist, která ničí vše kolem sebe? Je to selhání člověka nebo nějaká obsese samotného V.Havla, nebo vymezování se tzv. intelektuální elity národa? Je to české specifikum, nebo problém lidské společnosti jako takový? To je ale asi téma na odbornější polemiku.

Žáček Zdeněk

9. února 2003