Podvodníci kážou morálku

Jana Dědečková

Komentovat druhou volbu prezidenta, kterou v přímém přenosu sledovali snad všichni občané České republiky, by se mohlo zdát zcela zbytečnou záležitostí. Všichni měli možnost vidět na vlastní oči všechny tři kandidáty a hlavně slyšet projevy, kterými se ucházeli o přízeň poslanců a senátorů. Několik okamžiků si však komentář zaslouží.

Jako první se svým projevem vystoupil Václav Klaus. Spousta mých přátel sdílela obavy , že Václav Klaus bude v nevýhodě oproti ostatním dvěma kandidátům tím, že před poslance a senátory předstupuje se svým projevem již podruhé a bude proto nesmírně těžké přijít s něčím novým a posluchače zaujmout.Byla to ta poslední věc, která by zneklidňovala mě, nebo kohokoliv kdo zná myšlenkový potenciál Václava Klause alespoň částečně tak dobře jako já. Obávala jsem se však vylosovaného pořadí. Každé další vystoupení totiž nutně smazává dojem toho předchozího, a nebezpečí v případě estrádních vystoupení bonmoty nabitého Miloše Zemana, nebo v případě předpokládaných citových výlevů senátorky Moserové, bylo značné. Hned po projevech jsem však byla přesvědčena o tom, že mé obavy byly zbytečné.

Miloš Zeman o svém odchodu z politiky zřejmě sám sebe vnitřně přesvědčil natolik, že rétora Zemana nechal na Vysočině, a ucházet se o prezidentský úřad poslal do Prahy Zemana důchodce. Jeho projev byl nejslabším projevem za celou jeho politickou kariéru. Ani to však neomlouvá chování sociálních demokratů, kteří Zemana nominovali jako svého kandidáta.

Projev Jaroslavy Moserové postrádal jedinou myšlenku, kterou bychom mohli pokládat za originální, navíc byl natolik patetický a obecný, že z myslí posluchačů mizel již v prvních vteřinách po jejím odchodu od řečniště.

Václav Klaus tak jediný pronesl projev,který byl projevem státníka.Jako vždy byl dobře připraven, jeho slova byla jasná a srozumitelná, a dokonce si vysloužil třikrát potlesk obecenstva. Před poslance a senátory předstoupil s důstojností a přirozeným respektem,který vzbuzuje po celou dobu své politické kariéry.Přesto, že každý v sále musel cítit, že před ním stojí jediná osobnost vhodná důstojně zastávat úřad prezidenta, ke zvolení mu chybělo 14 hlasů. Obávám se, že političtí pidilidi se nikdy nesmíří s tím, že Václav Klaus vysoce převyšuje jejich průměr a že ani třetí volba neskončí zvolením prezidenta.

Své názory nakonec přesvědčivě demonstrovali ve svých vystoupeních dva lobyisté kohokoliv jiného než je Václav Klaus. Nemohu říkat, že lobovali za senátorku Moserovou, protože hlavně lobovali za nezvolení Klause.

Nudně k uzoufaní hovořil senátor Zlatuška.Při jeho projevu zpočátku Stanislav Gross potlačoval zívání, ale ke konci projevu již zívání potlačit nedokázal, takže jsme si mohli hravě spočítat jeho stoličky. Senátor Zlatuška, postavil svůj antiklausovský projev na obecném moralizování, které tak dobře známe z projevů Václava Havla.Typický příklad toho, kdo káže vodu a pije víno. On sám zřejmě naprosto rozdílně vnímá morálku v souvislosti se svou osobou. Do Senátu se dostal podvodem na voličích, protože vystupoval jako nezávislý kandidát, bez toho aby upozornil, že jeho kampaň zaštiťuje politicky US, která za něho dnes popírá státní příspěvek. Bylo to porušení zákona, jak konstatoval Ústavní soud a já doufám, že tímto konstatováním záležitost nekončí. Když Zlatuška hřímal proti partajím a stranickým sekretariátům, zapomněl voličům sdělit, že jednou z těch partají je placen, a proto by měl rezignovat na svůj mandát senátora.

Docela signifikantní bylo, že i druhé moralizující a antiklausovské vystoupení pronesl člověk, jehož morálka již prověřena byla a snad celá země ví, že v této zkoušce neobstál. Martin Mejstřík neoprávněně žádal o sociální pomoc na vytopený byt v době loňských záplav. Podle mě je to stejný zločin, jako když byl někdo přistižen při rabování.Jeho patetické výzvy byly proto víc než trapné. Kde jsme se to dostali, že nám podvodníci kážou morálku ?.

Druhá volba skončila opět neúspěchem. Už za týden převezmou funkci prezidenta premiér Špidla a předseda poslanecké sněmovny Zaorálek. Sál pro společnou schůzi obou komor Parlamentu je však na Pražském hradě pronajatý i na tento pátek, což může být signálem, že společenství pravdy a lásky se nevzdává a stále ještě doufá, že v třetí volbě protlačí svého kandidáta. Nikoli přijatelného širokou veřejností, což by musel být podle průzkumů Václav Klaus, ale přijatelného některými politiky nového stylu. Stylu, který většina lidí vnímá jako obyčejné svinstvo, bezpáteřnictví a bezcharakterní jednání. Jsem zvědavá jestli tento nový styl bude slavit úspěch.

27. ledna 2003